Posázavská stezka
Posázavská stezka je jedna z nejstarších a krajinně nejzajímavějších značených turistických cest . Vede od ústí Sázavy do Vltavy přes Píkovice na Žampach až do Čerčan a potom pokračuje podél řeky až do Žďáru nad Sázavou k pramenům Sázavy. V roce 1920 tuto stezku na popud ředitele Klimenta z Prahy velkým nákladem vybudoval Klub československých turistů. Od Píkovic k Žampachu jsou na stezce vybudovány můstky, schody a vyhlídky do skalnatého kaňonu. Jedna z vyhlídek je na paměť zakladatele stezky nazvána Klimentova vyhlídka. Většina průvodců se však zabývá jednotlivými částmi stezky: dolním, středním a horním Posázavím. Celou stezku od soutoku Sázavy s Vltavou proti proudu až k pramenům popsal na popud sázavského knihkupce J. Chábery v roce 1926 spisovatel Jindřich Snížek. Veliký vliv na objevení romantického sázavského údolí turisty mělo vybudování železnice z Prahy do Vraného a Čerčan a dále pak z Čerčan do Rataj a Kolína a prodloužením Posázavské dráhy do Kácova, Světlé nad Sázavou, Okrouhlice, Havlíčkova Brodu a Žďáru nad Sázavou na začátku 20. století. Dolní Posázaví se tak pro snadnou dosažitelnost stalo jednou z hlavních rekreačních oblastí Prahy.